Maryl, neudělala jsi nic zlého, naopak, byla jsi v pohodě a vstřícná, až to šlo před tebe. Zkus vypustit ten pocit lítosti, v základu o ni fakt nestojí. Setkají se s horšími reakcemi i zlými. On to určitě nějak pochopil ty mantinely.

Mimochodem, není to tak dlouho, co jsme si s manželem udělali pár dní volna sami pro sebe a v osobním kontaktu pro mnoho lidí funguju jako vstřícný člověk, manžel už mne zná, taky se často chechtá "se usmíváš, chováš se mile a pak se divíš"... a dospělý člověk... až asi druhý den mi došlo, že nám důvěřuje, ale i adoptoval.... a při romantický vycházce večer už to opravdu trochu vadilo. Jinak fakt nevadil, muzea, výstavy, jídlo, navíc chytrej a hodně znal a poutavě a hezky vyprávěl... navíc - manžel odmítl chodit, jedno muzeum jsme prošli úplně v pohodě spolu.

Jen ta romantika už vadila. Bylo to těžký nastínit, že jakobychom chtěli být sami.... že jsme rádi tuhle chvíli sami, takže ten pocit naprosto chápu, taky jsem si to vyčítala, že jsme se mohli objímat u fontány ve třech, ale taky máme své potřeby a my oba s mužem jsme ji měli.