Ahoj, mám dceru 2 a třičtvrtě roku, má dg. susp. velmi lehká vývojová dysfázie (expres.) a už byl na logo zmíněn bohužel i selektivní mutismus (asi díky vývoj. dysf.). S rodinou mluví naprosto bez problémů, ale nemluví vůbec s cizími lidmi a dětmi, je hrozně plachá, mezi dětmi si hraje ale jinak se bojí (maximálně jim něco podá), přesto nechápu, proč by při troše štěstíčka dítko nemohlo chodit do normální školky. Aspoň to vyzkoušet a případně, pokud by to nešlo, řešit dál.
Od začátku září moje malá chodí do normální školky. Ve třídě má 15 dětí. Má moc hodnou paní učitelku
, která o všem předem věděla a souhlasila s tím, že si jí do třídy vezme (již tam měla i mentálně postiženou holčičku bez asistenta). Má speciální pedagogiku, je asistentka logopeda
, dostala rady od psycholožky jak postupovat a s malou komunikovat (ve třidě malá samozřejmě s nikým nemluví). Ostatní děti ve třídě jsou v průměru o rok starší, holčičky se mojí malé ujaly a pomáhají jí. Pátý den již byla malá ve školce celé dopoledne sama a zvládla to, těší se do školky.
Jediné o co jde: je třeba nalézt školku, kde jsou ochotni se jinakosti dítka trošku přizpůsobit a tím mu pomoci vše zvládnout a vlastně mu tak pomoci se přiblížit k "normálu".