Niko tohle jsem řešila ještě řeším po porodu dcery. Syn hrozně těžce nesl můj pobyt v porodnici a má z toho trauma doted. Noa příchod miminka do rodiny, to byla teda katastofa. Takové to kroucení ručiček a tak to je spíš, že zkouší co to mimino vydrží. Syn vždycky v nestřeženém okamžiku, hryznul malou do ruky do nohy, šlapal ji na zádíčka, bouchal jí do bříška a ještě na mě provokativně koukal. Dusil jí polštářem. To se nedá uhlídat. Když jsem jí kojila, tak mi jí normálně jednou vyrval z ruky, že jí teda kojit nebudu. Musím říct, že jsme si užili hodně, malá se začala plazit a z našeho nenávistníka se začíná stávat milující brácha. On je šťastnej, že s miminem konečně bude nějaká zábava, malá na něj reaguje. Když jí chce pochovat, se ho bojí, asi si ty příkoří pamatuje. Jinak všechny takové rady co se říkají jsme udělali a bylo to stejně k ničemu, asi to chce čas. Dítě k tomu musí dozrát. Držím palce!!