Zažila jsem při mé AU-PAIR stáži v CH tréninky hokejových nadějí. Rodiče i děti jim obětovali dva dny v týdnu, o víkendu zápas. Kluci jezdili už od dvou let na bruslích,tatínek měl také nějaký vztah k hokeji. Už od začátku je to stálo hodně peněz. Mladší syn se na to asi v 8 letech vyprd a nyní se věnuje tanci a takovým těm free sportům. Starší syn, i když měl období, kdy ho to nebavilo a chtěl skončit, nyní hraje v národním týmu Švýcarska osmnáctiletých. Jsou jen tři brankáři ve výběru. K těmto úspěchům se dostali kluci tvrdým tréninkem, podporou rodičů a školy. Nikdy jsem nezažila, že by na ně řvali nebo je rodiče takhle shazovali. A přesto to dokázali.