Maugho, já jsem melancholik se sklony k "depresi", ale postupně jsem si své psychostavy, které začaly už v dětství začala řešit jinou cestou... pak jsem si "depresi" přeformulovala na spirituální krize a ty stavy byly někdy šílené. Sebevražedné myšlenky mám, ale už je beru jako součást života. Našla jsem si postupem času své způsoby jak to řešit, ale jen díky tomu, že se hrabu x let v psychologii, náboženství a filozofii. Prostě jsem se rozhodla pro tu těžkou cestu sebeobjevování a to to i za cenu, že jsem věděla, že půjdu až na dřeň. Není to ale něco co bych komukoliv doporučovala bez určité duchovní průpravy, navíc já nemám žádné závazky, takže se mi to praktikuje líp.