Maceško,
já nevím - náhradní mateřství mi přijde rozhodně méně traumatizující pro to dítě, než adopce... ta náhradní matka je (měla by být - což je samozřejmě jednodušší někde, kde je toto legální, ošetřené, zabezpečené - od zákonů až po třeba psychology, kteří se téhle problematice věnují) pod lékařskou (do toho zahrnuju i ty psychology) kontrolou, je ve styku s těmi rodiči, a pokud jsou průhledná pravidla, tak je lepší šance, že vše bude probíhat bez problémů (narozdíl od matky těhotné nechtěně, která dítě nechce, stresuje se, protože dítě nejspíš nechce z nějakých existenčních důvodů, která třeba ani nechodí na prohlídky, nestará se o svoje a potažmo potomkovo zdraví).
Po porodu jde dítě rovnou k rodičům, nejsou stresující týdny a měsíce v kojeneckých ústavech, kde se čeká na úředního šimla.

Prostě si myslím, že se to s adopcemi nedá vůbec srovnávat... jsou děti co se narodí své biologické matce, ale třeba se spermatem cizího muže - myslíš, že jsou z toho nějak traumatizované? Nebo děti co se rodí po IVF obecně... zkrátka mi tohle přijde jako to poslední, oč bych se obávala...

... ale právě aby to probíhalo hladce a pokud možno pod nějakou kontrolou (právní, psychologickou, lékařskou) by bylo potřeba to legalizovat a dát tomu nějaký rámec... jo, dokážu si představit, že dítě o které se soudí větší množství rodičů a které je jakýmsi předmětem sporů a soudů, to nemá lehké... ale právě tohle by se mělo odstranit.