Ahoj Helin!
Děkuji za povzbuzení. To potěší.
Snažím se nevracet se k tomu a nepřipomínat. Ale ve mně je to pořád. Pořád na to ještě myslím, ale snažím se být před manžou v pohodě. I když minule mi bylo do breku, tak jsem radši odešla.
My jsme se o tom už bavili. Když jsem mu řekla, že když mu píše cizí ženská, že jí taky chybí, takže jí musel napsat on první, že mu chybí. A on mi na to řekl, že to asi blbě pochopila, že jí napsal, že jí chybí to psaní s ní. No, to je snad stejný, ne?
Snad už to brzy přebolí. Jenže já jsem zrovna typ, kterýmu trvá hrozně dlouho než něco odpustí a zapomene.