Ano, paní byla tragická, rezignovaná, jednodušší. V jakém duševním rozpoložení a vývojové úrovni se nacházela v 18, taková zůstala i v 45. Na rozdíl od pána, který z nerozumného mládí vykvetl v sympatického chlapíka.

Je tu ale jedno "ale". Mladý pán se celých 15 let jen pohodlně vezl, aspoň podle filnu - v podstatě nic nedělal, nestaral se nijak extra, byl plně ponořený jen do svých zálib, a na manželce (a zřejmě babičce) byla celá domácnost a děti. Měl krásných 15 let na to, aby si doužil mládí a dozrál, na rozdíl od té paní, která se asi prostě musela zaseknout ve svých pozicích, zclášť když se podpořilo její náturou a pasivním přístupem k životu. Nevšila jsem si, že by se jí zpozice mulijícího manžela snažil z toho mdlého postoje k životu nějak pomoci se dostat, bylo mu to u nosu. A když hezky sobecky dozrál, tak jí prostě odkopnul, chápu, že s takovým človkem žít musí být deprimující, ale tohle se prostě nedělá. Kdybych neznala tu historii předtím, tak u druhého filmu řeknu - jejda, to je ale super chlapík, takový akční, podnikavý, sympaťák, to je dobře, že tu kňourající nánu opustil..., ale když vidím i tu druhou stránku věci, myslím, že na jejím tragickém "skorokonci" v půlce života má hodně viny i on.

A děti? Ano - kluk sympaťák po tátovi, holka maminčina kopie. Nebudou to mít lehké.