Já myslím, že jsem se z deprese dostala...tedy doufám. Jak odezněly potíže, srovnaly jsem se se stěhováním do jiného města, našla jsem uspokojující a s rodinou skloubitelnou práci, postupně jsme překonali výchovné potíže...a život se nám vrátil do správnách kolejí..postupně jsem snižovala a snižovala dávky léků a můžu řáct, že se těším na nový pracovní rok, výlety s kamarádem,podzimní výzdobu do oken, zimní výzdobu do oken, pečení cukroví....přišlo to nějak samo a myslím, že hlaqvní podíl na tom má fakt, že po vyčerpávající profesi, při které jsem byla stále pod tlakem, mám nyní pohodovou práci, která mě baví, uspokojuje,obohacuje mě ve výchově dětí...a netahám si ji domů..jsem z ní sice utahaná,ale tak nějak příjemně...a nemmusím řešit dilema práce nebo děti, tak jako dřív.