Zajímavé, že takhle píše vždycky ten, kdo to nikdy nezkusil. Tak ze západních zázraků třeba autorka zmíněné knihy Ingrid Bauer píše, že na druhém dítěti bezplenkovku natrénovala a třetí v životě plínu nemělo. Kdo to dělá, tak to prostě časově skloubí tak, aby mu to vyhovovalo (z vlastní zkušenosti radím pokud možno začít během prvních pár měsíců, než si dítě odvykne signály vydávat, později jsme taky nebyli moc úspěšní).
Jinak, celá Čína a Indie taky nestojí na souhře náhod, a nebo že by tam každá maminka měla jen jedno dítě a plně se mu věnovala 24 hodin denně?