Teri, ano, i jogíni dokážou divy, tos poznala sama. Jde o to, že lidé, kteří se zabývají psychikou z jiné stránky než zdravotní, mají neskutečnou sílu, kterou dokáží předat dále. A ty nasáváš jak houba, energii, slova...

Ale co je hlavní - oni dokáží sami popsat jak se cítíš, vidíš, že VNÍMAJÍ, a pak je mnohem snadnější si nechat pomoci, protože když vidíš, že ten člověk ví, o čem mluvíš, a nesnaží se tě nastrkat do určité škatulky, že na tebe nekouká jen těch padesát předepsaných minut, ale má na tebe fůru času, tak je to rozdíl jako hrom.

Jako já jsem byla přesně ten prototyp, co si myslel, že mi NIKDO nemůže pomoct, jen já sama, a že to asi nezvládnu. Bála jsem se, že budu celý život žít v těch úzkostech, a dneska jsem za tím, prošla jsem těžkým obdobím, a jsem ráda, že jsem to ustála. Úplně mimochodem, potom, co jsem se vylízala ze všeho, se mi spustilo poststresové astma... ale díky bohu, to už tak neobtěžuje. A díky bohu že nic horšího.