Ahoj, zajímalo by mě, zda má někdo zkušenosti s tím, že začal praktikovat BKM až v pozdějším věku dítěte. Můj syn v 15-ti měsících teprve začíná chodit, téměř nemluví (narodil se předčasně, tak proto ten malounko opožděný vývoj) ale nějak jsme dospěli k systému blížícímu se BKM.
Vzniklo to tak, že se s železnou pravidelností pokakával každé ráno po ranním mléku. Vždy po kakání jsem ho ve vaně osprchovala a on se tam ještě vyčůral. Protože používáme látkovky, chtěla jsem si ušetřit práci s praním pokakaných plen, tak jsem ho zkusila dát ihned po vypití mléka do té vany a ejhle - vykakal se do té vany. Během dne jsme to několikrát zkusili i s čuráním a zafungovalo to. Po dvou dnech nácviku se umí spolehlivě vyčurat když ho dám do vany a téměř každé ráno to stihneme i na velkou.
Samozřejmě jsem zkoušela i nabídnout nočník, ale náš malý neposeda na něm nechce sedět a když jsem to zkusila poněkolikáté, získal k nočníku odpor. Prostě jako správný chlap čůrá ve stoje a kadí v podřepu
Mezi "úspěchy" ve vaně ještě zvládá čurat i do plenek, ale přece jen jich za den spotřebujeme méně, někdy má i po 2hodinách plínu suchou.
Máte někdo podobné zkušenosti? Jak dál postupovat? Máme zkusit redukci na záchod, když ten nočník neudělal dobrý dojem?
Nestresuji své dítě, když ho takhle dávám "vyčurat"? Pročetla jsem si tady na rodině pár diskuzí a jsem z toho stejně jelen. Díky moc.