Změní se to jenom tehdy, když to tady nikdo nebude kupovat. A přiznám se, že mě to i uráží. Ono to není jen s jídlem, ale třeba s pracími prášky, nábytkem... No takže hlasuju nohama a zeleninu kupuju pokud možno od trhovkyně, maso nakupuju v obchodě jatek nebo u sousedů. Pro uzeniny jezdím do blízké vsi, jsou tam lokální jatka a jsou vyhlášené neošizenýma uzeninama. Mléko kupuju když můžu z farmy nebo od veterináře, tan tady má mléčný biznis. Pečivo taky kupujem jen v obchodech, kde mají pečivo z jedné místní pekárny. Zatímco úžasný kozí sýr tu koupím snadno, tak mozarelu ne, buvoly tu nikdo nechová. No tak jí holt nejím.
U těch pracích prášků a kosmetiky to vidím jako horší problém. Jezdit kvůli arielu do Rakous se mi tedy nechce. S nábytkem jsme teď udělali pokus, objednali jsme ho v zahraničí přímo od výrobce. Jestli dojde v pořádku a příslušné kvalitě, tak jsem s tady usedlými obchody s nábytkem skončila. Nejvíc mě štve, že cena tam plus doprava je pořád menší než cena tady. Grrr.