Brečím taky... např. když zabijí Vinnetoua, z E.T. mě děsně vzalo závěrečné loučení /"Pojď." -"Zůstaň."/, o Zelené míli a spol. škoda mluvit... a jak tu někdo vzpomínal Gladiátora, u toho řveme s chlapem oba!!!
Samozřejmě by těch filmů bylo daleko víc, ale jako obyčejně si z hlavy rychle nevzpomenu.

A k Titaniku - božský Leo mi byl ukradený, podstatně dojemnější mi přišla scéna s lodním orchestrem, když ve chvíli, kdy už nebylo záchrany, hrál "Blíž k tobě, bože můj" a pak se jim dirigent uklonil se slovy "pánové, bylo mi ctí s vámi dnes hrát". Tolik odvahy a důstojnosti...