Minko,
koukám, že Sabince bude pět - tj. pokud jí dáte do anglické školy, tak příští rok (šk. rok 2011/12) nastoupí do první třídy, tj. druhého ročníku povinné školní docházky, tj. všechny ostatní děti budou mít za sebou už "Reception" - a budou umět číst a psát a počítat řádově do stovky. V Anglii se nastupuje do školy ve čtyřech letech. Možná bych ve vašem případě zvážila americkou školu (jestli tam je a máte na výběr), kde se nastupuje v pěti a mohla by nastoupit s dětmi více méně na své úrovni.
Ne, že by si mezinárodní škola neuměla poradit s dětmi z různých systémů, na různých úrovních jazyka i vzdělání, ale možná by to bylo pro dítě jednodušší.

Další věc - a na tu mě přivedla Annika - angličtina je ještě o něco komplikovanější než němčina tím, že to není fonetický jazyk (tj. slova se neskládají z písmenek, která se vyslovují vždy stejně). Psaná / čtená angličtina se (alespoň já jsem z toho měla takový pocit) učí spíš komplexně - tj. celá slova, které se dítě musí naučit nazpaměť jak se vyslovují, protože vyjímek z vyjímek je spousta. To tedy k tomu, že písmena se jinak jmenují (ej, bí, cí) a jinak vyslovují (a, b, k/s) a ještě jinak je to v češtině (á, bé, cé výslovnost a,b,c).

Byla jsem nadšená, když moje děti přinesly ze školky zoophonics - jeden ze systémů jak i angličtinu učit foneticky. Napříkla se učí C na kočce - Catina Cat makes sounds "kh kh kh" or "s s s" - čili pro moje děti přihodit k tomu, že C se vyslovuje v češtině jako "c", už nebyl takovej problém.

A dětem to dává smysl, že v obou jazycích spojují zvuky jednotlivých písmen, až jim z toho vyjde slovo (slyšela jsem, že právě když se dítě naučí číst a psát buď foneticky nebo memorováním, tak mu pak dělá problém zvládnout ten druhý systém).

Pokud budeš mít možnost a budeš mít na vybranou, tak bych se asi u dotyčné školy zajímala, jak přesně učí číst a psát, protože ten fonetický systém mi přijde pak použitelnější i pro další jazyky.

Tom zkouší psát i česky, sice mi tuhle napsal "miš" - ale upřímně řečeno, takové hrubky dělají i leckteré uživatelky Rodiny, takže u šestiletého kluka mě to fakt netrápí - spíš mě překvapilo, že zvládnul ten háček na "s".

Jak takovéhle děti zvládají pak mluvenou češtinu, to opravdu netuším - budete muset na tom zapracovat, hlavně aby dcera byla ve styku s česky mluvícími lidmi. Ideální by bylo, kdybyste tam znali nějakou českou rodinu, aby slyšela česky mluvit i ostatní a nepovažovala to za nějaký úlet matky. Dál si myslím, že by bylo dobré aby slyšela i oficiální češtinu - nejen tu od tebe v kuchyni - moje děti milují Kostičky a Moudronose a myslím, že jim to jazykově dává další rozměr (přeci jen doma člověk běžně nepoužívá slova jako třeba "býložravci").

MOžná jsou to hraběcí rady a úvahy - české zkoušky moje děti nedělají, ani je nehodláme dělat, takže to nechávám tak nějak plynout a moc to neřeším - tohle jsou jen věci, které mě napadly v souvislosti s anglickou školkou.

Co se týče mezinárodních škol obecně - rozhodně bych zkoumala, jestli má škola akreditaci od ECIS - ECIS je organizace zastřešující mezinárodní školy (anglicky mluvící - tj. anglické i americké) a mají docela přísná kritéria na vybavení školy, dodržování osnov a hlavně na kvalifikaci učitelů - takže máš určitou jistotu, že když už platíš nehorázné prachy za školné, tak tvoje dítě učí někdo s pedagogickým vzděláním se zaměřením právě na mezinárodní školy (tj. žáky s různými úrovněmi a potřebami) a že se dítěti nevystřídá za školní rok pět různých učitelů, kteří pojedou každý dle jiných osnov. Plus případně (pokud byste zůstávali ve Švýcarsku nebo se hnuli jinam po světě) budete mít zaručenou kontinuitu vzdělání (stejné osnovy) a možnost absolvovat mezinárodní (mezinárodně uznávané - což třeba česká maturita není) zkoušky v šestnácti a osmnácti letech (na základě výsledků těhle zkoušek se udělují třeba i stýpka na university po celém světě, čili opět, pokud byste cestovali nebo byli umístěni někam po světě, tak máte možnost, aby děti studovaly poblíž atd.).