tragiko souhlasím je to sado masodokonce jsem před lety byla na sebe pyšná jak jsem to ustála...byla jsem trapná,a tím že jsem to rozsekla tak zpackala život více lidem,včetne sebe.Nelituju se vím že v živote se nehraje na kdyby bylo...ale doted a je to už deset let co jsem chtěla být nesobecká,morální,brala ohledy na jeho manželku,na své rodiče které by to jako katolíci nepřekousli,na jeho dítě...zemřel mi táta před měsícem a i když navenek pusobím jako happy ženská -snažím se seč mužu,tak ten den co nakonec zemřel mi řekl že je mu líto že nejsem štastnánevím jak to poznal,rodiče bydlí na slovači,já v cz,vdaná,rok a půl stará dvojčata..zdánlivě vše ok,ale nejak do mne nahlídl...a je težké žít taky s pocitem že máš přítele na telefonuale to vědomí že stačí naznačit,říct větu a vše bude jak bych vlastne chtěla..ubíjí mne to ale nejsem schopna zlikvidovat číslo v mobilu .to už fakt po mne nikdo nemůže chtít.Proto neříkám adrien at se vykašle na oba,že je to takové a makové protože to proste může vyhrát.neříkám že má startovní pozici nejak dobrou ale já si říkám -mne jen dát do výklenku v kostele místo panenky marie jak jsem svatáale co z toho života mám....