Kolem třetího roku začalo mladší dítko zadrhávat a zakoktávat se....do té doby bez problémů. Naše doktorka nám doporučila naprosto úžasnou logopedku, která pracovala s celou rodinou. Poučila starší dítko (nastupující puberta), aby za mladší nedoříkavalo věty a dalo mu prostor. Pokud zrovna nemáme čas si v klidu dítko vyslechnout....říc mu zapamatuj si co mi chceš říct a hned jak dojedeme domů, zaplatím nákup, odemknu dveře apod. si tě vyslechnu. Samozřejmě tam byly i různá logopedická cvičení na vazby slov a jejich význam a jak to říct jinak, když si nemůže vzpomenout. Ale u nás byl ještě problém, že mladší dítko bylo hodně úzkostné.....píšu bylo, teď dělá úžasný pokroky a zadrhává se opradu jenom vyjímečně....dokonce už i toho našeho puboše dokáže slovně "setřít", když je puboš rejpavej.. Takže za mě doporučuji najít dobrou logopedku.....nám ta naše pomohla zvládat i úzkostné stavy. Tak hlavně nezoufat, já se taky trápila, ale to dětem moc nepomůže.