Být zárověn vdaná-podváděná a podvádět mm s žm je ironie...možná by ti opravdu prospelo zůstat sama s dcerou.Ale ja ti doporučuju dobře si to rozmyslet.Před pár lety jsem byla svobodná,měla ŽM,milovala jsem ho a taky ho pořád miluju,i když jsem vdaná a mám dvě deti.V zájmu empatie,solidarity,morálky jsem našla sílu ten vztah ukončit pač taky měl malé dítě,ale NIKDY si to nepřestanu vyčítat jak jsem byla moc morální,čestná,jak jsem litovala jeho rodinu...výsledek toho je všeho je že i tak jsou dvě rodiny navenek funkční ale neštastníjsem spolu v kontaktu už jen telefonickém,před osmy lety když jsem se šla vdávat tak mne prosil tak to nedelám,mluvíme spolu dlouho,řešíme prohry,i výhry ale v zájmu zachovaní zdravého rozumu se s ním odmítám setkat pač bych se v tom vezla zas,a ted mám rodinu i já.Manžela mám ráda ale nikdy si nepřestanu vyčítat co jsem sama sobě udelala,a celých deset let bojuju s tím abych ŽM řekla -už nemůžu,přijed.Díte má pubertální,manželství nefunkční a i jeho syn mu už vyčítá že od mámy měl odejít už dávno.Já to vnímam jako svoji prohru,ve jménu toho správneho jsem si zničila život a pořád balancuju nad propastí že se tomu podám....jenže bohužel i když to je jako z červené knihovny to je drsná realita.A nejsem na sebe zrovna hrdá.Takže at je situace jakákoli dobře zvaž co udeláš,přeju ti hodne