Ad Lassie66:
To mě mrzí, s tím kouřením jsem to nemyslel jako zlehčení, ale jako ilustraci jiného principu: boj s něčím, s čím se nechci smířit (ať už jsem se s tím narodil, nebo si to způsobil) - že někdo v tom boji vítězí, někdo ne, i když je věřící. Myslel jsem to tak, že bych byl proti komukoli, kdo by tvrdil: jsi homosexuál, nevadí - stačí věřit a Bůh tě toho zbaví. Myslel jsem to tak, že je to opravdu boj, který by nikdo neměl zlehčovat lacinými recepty a snažil jsem se naznačit, že ten boj, i když je bolestivý, může mít nějaký smysl. Třeba, aby jiné lidi nutil uvědomit si, s čím by oni sami měli bojovat (třeba se svojí netolerancí, odsuzováním druhých, kteří se nějak liší...)

Ad Ecim:
"Já osobně to vnímám tak, že pokud to Bůh myslí s homosexuály dobře, tak si přeje, aby žili ve šťastných partnerských vztazích s osobami stejného pohlaví."
- Jenže to by pak někdo mohl říct, že Bůh chtěl, aby se člověk narodil jako pedofil a žil šťastně až do smrti každých pár let s jiným partnerem (protože mu každý partner zestárne). Omlouvám se, asi je to taky blbé přirovnání. Ale jde mi o ten princip, že ne všechno vrozené (přirozené) musí být nutně dobré.
- Ale na druhou stranu, druhá polovina toho, co píšeš, je vážný argument, který nemůžu pominout jen proto, že se mi nezdá ta první polovina: Bůh chce, aby byl člověk šťastný, tak proč by po něm měl chtít, aby bojoval s něčím, co nikomu neškodí (snad - taky nemám odkaz na nějaký výzkum, který by řekl, že homosexualita objektivně něčemu škodí). Co když Bohu homosexualita nevadí a lidé ta slova z 3. Mojžíšovy do dnešní doby špatně interpretují. Co když homosexualita dnes už Bohu nevadí??? Na toto mě navedla právě tato diskuse a to, co jsem napsal níž - co když má ten zápas přimět lidi, aby se vrátili na začátek k původnímu smyslu těch slov...