Zajímavé vysvětlení. Také jsem v životě musela o řadu věcí velmi bojovat a říkala jsem si, že to, že se mi daná věc nevede a nevede, má určitě nějaký hlubší smysl. A ten boj mě velmi posílil.

Přivnání homosexuality ke kouření a kleptománii mi ale nepřipadá příliš šťastné, protože kuřáky se lidé nerodí. Já osobně to vnímám tak, že pokud to Bůh myslí s homosexuály dobře, tak si přeje, aby žili ve šťastných partnerských vztazích s osobami stejného pohlaví.

Zcela upřímně - kdybych mohla "volit", jako že nemůžu, tak bych byla raději, kdyby mí synové byli heterosexuálové. Jednak proto, že homosexuálové mají v mnoha ohledech těžší život než heterosexuálové (i v tolerantní společnosti) a jednak z čistě egoistických důvodů, že si moc přeju vnoučátka. Kdyby ovšem byli homosexuálové, tak bych jim byla oporou a snažila se dělat všechno proto, aby byli šťastní. A říkala bych si, že když už mi Bůh dal homosexuální dítě, tak je dobře, že mi zároveň s tím dal schopnost tuto skutečnost přijmout a vyrovnat se s ní.