Mandelinko ono občas není všechno tak strašně jednoduché.Nechci to tu rozepisovat,proč jsem uvažovala o sebevraždě do detailů.Už proto,že at dotyčná milenka sme na diskusi chodí a nemusí se kochat tím,kam mě dostala.Takže jsem to napsala jen stručně.Byl tam obrovský pocit viny,že jsem někomu zkazila život,to ve mě zůstalo stále a nezbavím se toho.prostě mi to tenkrát přišlo jako jedno z řešení,nakonec jsem to neudělala asi jen díky tomu,že manžel odjel na dovolenou a já nechtěla aby mě našli děti.Takže asi poslední pud sebezáchovy,že jsme nechtěla dětem způsobit trauma,že by mě našli mrtvou.Pak mě kámoška dotáhla k psychiatrovi a díky lékům to nějak zvládám.Ale o sebevraždě přemýšlím stále.Ne emotivně,prostě v klidu,že až dodělám to co musím,tak to prostě skončím.