Ne, občas mám sklony k sebelítosti, zjistila jsem, že je to PMS, tak předem okolí varuji. Ale rozhodně bych stavy spáchat sebevraždu nepodceňovala, protože pud sebezáchovy by měl být silnější. Mám dobrou kamarádku, která má občas problémy, ale je natolik uvědomělá, že zavčas řeší a má to štěstí, že má podporu v manželovi, rodině i okolí. Prostě, když cítí, že je to špatné, tak jde k MUDr. , bohužel tyto stavy mají v rodinné anamnéze (těžké deprese). Nedávno jsem se setkala s jednou její kolegyní (neví , že jsme kamarádky)a ona mi vyprávěla, jak jedna její kolegyně dochází na psychiatrii a že nechápe proč, když jí "nic nechybí". Tak jsem jí vysvětlila, že psychiatrie je vědní obor, který zkoumá a snaží se léčit nemoci mozku, tak jako gynekologie nemoci.......Pořád je tu zbytečný stud, že budu blázen a přitom mozek je CMTaCH(centrální mozek
těla a chování).