Tohle mi přišlo e-mailem, už poněkolikáté, ale třeba to ještě někdo nezná, nebo to někomu zrovna dneska bodne:



PRACH - PRO VŠECHNY ŽENSKÝ!


Nedokážeme poručit větru jak má foukat, můžeme ale jeho směru přizpůsobit plachty ….



Dámy!!!

Pamatujte .... vrstva prachu na nábytku chrání dřevo, které je pod ní.

"Dům se stává domovem, až když můžete napsat "Miluji Tě!" prstem na nábytek."

Trávívala jsem každý víkend 8 hodin úklidem, aby "v případě, že někdo přijde na návštěvu" bylo vše perfektní.
Jenom ale do té doby, než jsem si jednoho dne uvědomila, že nikdo nepřijde, protože všichni si někde jinde užívají života.

NYNÍ, když mě někdo navštíví, nemusím vysvětlovat "stav" svého domova.Všechny víc zajímá slyšet o tom, co jsem dělala, když jsem doma neuklízela a užívala si života někde jinde.
Pokud vám to dosud nedošlo, řiďte se touto radou:
Život je příliš krátký. Užívejte si jej!

Utírejte prach jen pokud opravdu musíte .....
nebylo by ale příjemnější nakreslit obrázek nebo napsat dopis, upéct zákusek nebo dort a olízat přitom lžíci od krému nebo nasadit květinu? Uvědomujete si rozdíl mezi "chci" a "musím"?
Utírejte prach jen pokud opravdu musíte,
ale moc času vám nezbývá . . . .
se vším vínem, které je třeba vypít , řekami, které je třeba přeplavat a horami, na které je třeba vylézt, hudbou, kterou je třeba si poslechnout, knihami které je třeba přečíst, přáteli, kterých je třeba si užít a životem, který je třeba žít.

Utírejte prach jen pokud opravdu musíte,
ale tam venku je svět se sluncem pro vaše oči, větrem ve vašich vlasech, popraškem sněhu, dešťovou přeháňkou. Tento den se už nevrátí. Nikdy!
Utírejte prach jen pokud opravdu musíte,
ale mějte na mysli, že přijde stáří a to nebude laskavé .....

Když odejdete - a odejít musíte - vy, z vás samotných se stane jenom prach!


Podělte se o tento e-mail se všemi báječnými ženami ve svém životě.
Já jsem to právě udělala.