Jinak to, že jsou milenky někdy bláhové, někdy trapné a zhusta nešťastné nepovažuju za ironii. Řekla bych, že to celkem kopíruje realitu.
Já coby milenka bych byla všechno dohromady - páč připomenout si po letech jaký to je, bláhově se zamilovat, trápit se a dělat hovadiny by byl přesně ten důvod, proč bych do milence šla. Spokojenej, rovnocenej vztah mám možná napořád, ale bezhlavou zamilovanost už taky nemusim do smrti zažít.
Předpokládám, že Libik to má doma podobně vpohodě a utíkat od pohody k pohodě jaksi ztrácí na významu.