Dee Dee, drsný nemyslím, spíš štěstí a držím palce. Je to hezký.
Mne tenhle pocit přepadl u manžela - viz. jinde. Už v důchodu a tak málo si užil
)) prostě pár posledních let jsem v tomhle duchu, ač jinak poměrně "divoká holka" stála za nic. Děti, práce, prostě všechno možné.
A teď jsem překvapená sama, proč? Touhy jinde nebyly, prostě nějaká únava organismu. A vím, že manžel je (nebo byl) v tomhle slova smyslu potřebnější, akčnější, divočejší.... a ono se to lepší z mé strany.