Ahojky,
Leoni, já vím, jsem ostuda. Na psaní poslední dobou nebyl čas a vlastně ani chuť. Moc jsem na net nechodila, abych pak neměla třeba nutkání hledat něco o té nemoci. Vždycky jsem si něco přečetla a pak mi bylo celý večer zle. Na té klinice jsem dostávali taky základní radu, nehledat nic na netu, vždycky se tam prý dozvíme jen to nejhorší (ikdyž se nás to třeba ani nebude týkat) a pak jsou ti řodiče strašně psychicky rozhozený.
Jinak poctivě mažu, desinfikuju, teď dělám odvar z dubové kůry a budeme nožičky a ručičky namáčet. Jak je venku teplo, tak se hodně potí a to té kůžičce nedělá dobře.
Každým dnem se snažím myslet positivněji a sama sebe přesvědčit, že třeba fakt to bude nakonec něco jiného. Moc si to přeju.
Prázdiny klepu na dveře a venku se udělalo tak krásně. Honzík byl dneska s babi a dědou celý den na plavečáku. V týdnu tam s dětma taky vyrazím. No a v pátek začíná dovča. Manža s námi bude 3 týdny v kuse. Takhle dlouho jsme společné volno ještě neměli. Snad to přežijeme, všichni