Byla jsem s tríletým, bála jsem se, ale zvládli jsme to bez problémů, neboj. Nám tedy udělali jedno ráno príjem a nastoupili jsme az další den ráno, nesmí jíst ani pít od půlnoci. Ráno nás prijali, prevlíkla jsem ho do pyzama a rozkoukával se. Hodinu pred zákrokem dostal "oblbovací" sirup, byl pak vláčný, ale v pohodě. Odvezli ho pak beze mne (to bude různé v různých nemocnicích), ale s plyšákem, sestry byly moc hodné, na sále nafouknul balonek. Privezli ho cca za 40 minut(píchali mu ale i obě uši, jinak to trvalo cca 30 minut). Někdy děti hůr snáší probouzení z narkozy, pláčou, trošku se můzou některé i prát. Obvykle to ale netrvá dlouho, většina pak znovu usne, Míra si po probuzení půl hodiny pohrál a pak spal znovu, uz úplně v pohodě. Vláčný byl cca do trí odpoledne, myslím ze dvě hodiny po probuzení mohl pít a tri jíst (doporučovali nám vzít s sebou pribináka, kinder suprise - něco měkkého energetického). Míra trošku blinkal jak se nalokal krve, ale byl jediný, ostatní v pohodě pily a jedly). Večer jsme šli domů, druhý den měl být v klidu, pak postupně mohl i ven, po týdnu kontrola a byl zcela zdráv. Mírovi to hodně pomohlo, prestal chrápat, začal slyšet, mnohem líp dýchá, zádná rýma...super. Jsem vděčná, ze jsme šli. Zvládnete to