Přidat odpověď
Strach jsem z něj neměla paradoxně největší u prvnho dítěte, které nedokázalo spát jinak než na břiše, ale u nejmladšího, byl poměrně iracionální a i vzhledem k možné asociaci s očkováním hexou jsem ji raději nechala očkovat až po roce věku.
Jinak jednou z nejlepší prevencí SIDS je spaní v těsné blízkosti matky, jak tu někdo psal, matka spolíhající jen na sebe se i z hlubokého spánku vzbudí poměrně rychle a navíc dítě se naladí na její spánkové rytmy a dech mu vypadává méně prabděpodobně.
A ještě jedna věc mě tak nějak uklidnila - děti prostě někdy nevysvětlitelně umírají. Někdy ještě v děloze, někdy brzy po porodu, někdy později, a některým těm úmrtím prostě nelze zabránit. Vnímám to tak, že v tom dítěti je skryto něco, co spustí destrukční program a jde v podstatě o náhodu, jestli se spustí nebo ne. Mohu udělat nějaká základní opatření, jako nekouřit, nepřetopovat, ale přes všechna opatření může klidně zemřít na zádech v kočárku, který vezu. Takže asi je jednodušší to prostě nějak přijmout jako fakt a nestresovat se tím trvale.
Předchozí