Tak já přidám svou zkušenost. Ještě stále jsem nedostudovala, stále studium odkládám. V těhu mi bylo neskutečně blbě, takže jsem doplácala co šlo a pak jsem se vždycky kojila nadějí, že příští měsíc/semestr už to bude snad lepší.. no nebylo. Pak přišla malá na svět. Od miminka trpěla na ekzém (a ne pár pupínků), potravinové alergie. Takže jsem se rozhodla pro dietu a kojit. Tak jsem se učila vařit nově, kupovat v bio obchůdcích, vařit bezlepkově.. no zase jsem nestudovala. Pak se to přehouplo, malá už v pohodě, ale já zas těhu.. a jedem na novo.
K tomu manžel změnil práci, jezdí domů déle než dřív, takže v šest sedm, když dorazí, tak si musím vybrat - dělat do školy nebo se chvíli věnovat jemu. Protože když uloží malou, jde zase pracovat až do spaní a já bohužel usínám tak nejdéle hodinku po dceři, takže to bych se toho moc nenaučila.
Uvidíš sama, někdo to zvládá v poho, ale zvážila bych i variantu, že nebude vše ok a pak je to 2x složitější. A první měsíce s mimčem jsem byla taková rozevlátá, že si ani studium nedokážu představit. Radši jsem spala nebo dělala něco pro sebe, protože jsem se cítila neskutečně utahaná.