Dělám instruktorku plavání. Projde mi bazénem hodně klientů. Amálky, Amélky i Apolenky teď frčí už několikátým rokem. A moje kamarádka má dcery Amélii i Amálii, Apolenku máme v rodině.
Kromě trvale rozšířených jmen se mi zdá, že holčky teď dostávají hodně jména Agáta, Anežka, o něco míň je Alžbět. Je dost Johanek, Elišek a Adélek. Je málo Eviček - nahradily je Ely a Emy nebo Emmy. Viktorka a Julie jsou častější než Jana, Dana. Ale za celé roky zpět nebyla ani jedna Milena, Milada, Jarmila nebo Věra. Tím je neprotlačuji, to jen konstatuji. Krásné staré jméno, které se mezi klienty objevilo za spoustu let snad jen dvakrát, je Josefína.
Kdysi jsme s kamarádkou hledaly jméno pro její dceru. Na stránce statistického úřadu jsme našli tabulku četnosti křestních jmen. Hodilo se to i jako seznam k inspiraci (byly tam i pověstné Pětiletky)