Sojko ne, prostě v kuchyni. Vylezl na židli a postavil se tam. Já ho sundala, aby nespadl, on se začal vztekat a vztekle s sebou plácl o zem. Bohužel tak nešťastně, že nabral nohu od stolu, naštěstí oblou. Zalomil přitom hlavičku tak šíleným způsobem, že mě v prním okamžiku napadlo, že si zlomil vaz. Zůstal ležet, já ho hned zvedla a on oči zavřený, bílý, hadrovitý. Zatrásla jsem s ním a zařvala na něj, on se probral a začal plakat. Ještě teď se roztřesu, když si na to vzpomenu a to už je nějaké 4 týdny. Mně prostě blesklo hlavou, že jsem právě přišla o dítě. To je opravdu strašný pocit.