máme podobně starou babičku, u ní je to už v té horší fázi, nepoznává nás, jsme pro ni cizí.
V pokoji má u sebe chůvu, senzor na světlo (když dá nohy z postele, světlo se rozsvítí - je to proto, aby jednak ona nezakopla a druhak, aby ten, kdo se o ní stará věděl, že babička vstává a chce vyrazit "na výlet"), má v pokoji i webovou kameru, takže je možné ji sledovat i "na dálku" (když si musí pečovatel odskočit, může ji sledovat vnuk ve vedlejším domě - je to velký dům, v jídelně není slyšet, co se děje u babičky, tak proto kamera). Polohovací postel je samozřejmostí. Musí se kontrolovat jídlo - sama by nejedla, ztratila pocit hladu a žízně. Většinu věcí je potřeba jí říkat 10x, na poprvé většinou jít nechce.
Je to težký, ale dá se to zvládnout, v ústavu už by po ní nebylo.
prohledejte medicínský databáze, existuje nějaká studie, kde zjistili, že některé léky na cukrovku, které zvyšují prokrvení mozku, zpomalují postup alzheimera. pokud máte možnost si toto zjistit, můžete to hodně zpomalit, ale je velmi těžké nechat si tyto léky pro nemocného s alzheimrem a bez cukrovky nechat napsat...
Hodně zdaru.