djfjklgfdjklfhm,nddjsdhdjfjioúweuio


Tož přišel čas vyjít s barvou ven, ikdyž myslím že to k ničemu není, nechala jsem se vyprovokovat, shluk písmen s rozohněným projevem jsem já.
Prodělala jsem těžký postinterrupční syndrom, ještě tehdy jsem věděla jistě, že se to bez psychických následků neobejde, a přesto jsem se k tomu kroku musela uchýlit. Výčitky, jakými jsem prošla, bych nepřála animasovýmu vrahovi. S oblibou jsem se trestala dokola pročítáním této diskuse, kde stále pindaly o hodnotě života takové jako Bleska nebo ještě lepší. Dnes je všechno lepší, je to už rok a půl. Nikdo z těch dobrodějek neměly potuchy o mé reálné situaci – o níž mohu pomlčet a všemu, co mě donutilo k tomu kroku, nikdo neví, jak mnoho jsem zaplatila a že jsem byla blízko sebevraždě nebo hospitalizaci a co jsem musela vydržet, aby nikdo nic nepoznal v práci, kterou bylo životně nutné si udržet.
Důvodně se domnívám právě díky své zkušenosti, že tuto diskusi navštěvuje gró žen právě z těch důvodů jako já, tedy ex post, a pak ty, které si na ostatních chtějí vylepšit vlastní vztah k sobě a své svědomí. To byl důvod mého výbuchu vůči slovům Blesky, kterou považuji v její nevědomosti za krutou. Ty, které jsou rozhodnuté, zde chtějí zjistit, jak interrupce priobíhá, chtějí konkrétní radu, a nikoliv zadělat na pomalou sebevraždu pomocí maniodeprese, kterou zde moralistky infikují vše živé.