Když mě to sejmulo, byla jsem chvíli na injekcích, dr. říkal, že tak rozkopnutýho člověka už dlouho neviděl, pak mi dali AD, ale než jsme našli ty správné, trvalo to a pamatuju si, že ač vášnivý čtenář, nemohla jsem ani číst, písmena lítala po papíře, dělalo mi problém pochopit smysl věty, prostě jsem byla jinde. Bojím se, aby se to nevrátilo, i teď mám takový nápor, že si někdy říkám, že nejlíp by mi slušelo se zhoupnout na šňůře