Kopretinko, kdybys teď zkusila šátek, myslím i tak, že by se to malé mohlo líbit - v šátku ji na sobě můžeš vlastně pevně svázat a pohupováním pomoci k uvolnění a tak ke zklidnění. Akorát u takhle velkého dítěte to nemusí být už úplně hladké zvyknout ho na pevné nošení (zejména pokud je třeba zvyklá, že ji nosíš čelem dopředu, tak bude v šátku nebo v ergonomickém nosítku možná dost protestovat...).
V nosítku bych ji klidně zkusila už nosit na zádech.
Nám nošení hrozně moc pomohlo u obou dětí - syn byl podobný typ jako tvoje dcera, akorát byl hrozně velký, takže nebylo v mých fyzických možnostech ho uspávat v náručí (prostě bych těch 10 kilo 40 minut na rukách neudržela), takže jsem ho uspávala v šátku, pevně uvázaného v kříži s kapsou a seděla jsem přitom na balonu a hopsala, v místnosti bylo zhasnuto, po tak 15 minutách jsem si mohla sednout s balonem k počítači a po cca 45 minutách a hodině, když už spal tvrdě, jsem ho mohla přeložit do postýlky... Takto jsem ho uspávali do cca 13-14 měsíců, pak se naučil usínat při vyprávění pohádek, při tom se naučil uvolnit. Doba trvání stejná, taky těch cca 40 minut.
Jako malýho /tak kolem 4-6 měsíce/ jsem ho měla na sobě v šátku v průměru tak 5-7 hodin denně. V roce už jenom tak 2-3 hodiny denně, a ve dvou letech tak hodinu denně. Čímž chci říct, že se to s věkem zlepšovalo
Když jsem šílela, šátek pomohl i mě, protože on se v tom uklidnil a já jsem přitom zvládla uklidit celý byt, uvařit, prostě nenosila jsem jen tak zbytečně. Pak už jsem si i některý práce vyloženě nechávala na dobu nošení, protože při nošení bylo třeba se dost aktivně pohybovat (jednak kvůli tomu, aby i on se mohl mým pohybem uvolnit a druhak, aby se mu střídala scenérie). Uspávání bylo nejlepší na tom balonu.