Náš mladší syn zdraví rodiče "good night, Michael...good night, Mum" a žádá odpověď "good night, Thomas", několikrát jsem říkala, že by mi mohl říct "good bye, Martina" - nechápe a nechápe, dyť jsem přece "maminka"
Starší syn, když mu bylo cca 2 roky, rozespale čučí z postýlky, zaostřuje na matku a dí" jmenuje se tóóó...jmenuje se tóó´...jmenuje se tóó Martina"
. A na současnou otázku (je mu 10 let), zda mu připadám tlustá nebo hubená, odpoví "taková normální maminka"
Maminka je atribut, už to chápu