DĚKUJU teri, shodou okolností jsem vždy pracovala s těžce nemocnými lidmi a i s maminkami s dětmi s různými diagnozami. Myslím, že na rozdíl od kolegů, pro které když to není rakovina tak jde o houby, jsem byla docela citlivá. Dneska ale vidím, že ne moc. Že i takovouhle nemoc může člověk intenzivně prožívat. Jestli se do té práce vrátím, tak to budu vnímat úplně jinak. Takový to běž se na ní podívat ona hysterčí kvůli cukrovce.....řekla bych, že to kolegům vysvětlím.....

S tím kurzem uvidíme, ještě ani nemám hlídání, původně jsem chtěla dát děti ke kamarádce, ale ta má sama čtyři a pátého chrchlíka jí dát nemůžu i když je zdravotní záchranářka. Taky uvidím jak synáček bude vypadat a hlavně jak se bude hlídání tvářit na aplikaci léků. Záleží jestli si někdo z rodiny bude ochotný vzít volno, protože cizím ho dát v tomhle stavu nemůžu.