Sojko chce to čas si na tu myšlenku zvyknout.
Před rokem diagnostikovali dceři celiakii,není to život ohrožující onemocnění,takže až takový strach jsem neprožívala.I tak jsem dva dny brečela,neuměla jsem si představit její dietu,všechno vařit jinak,péct doma pečivo,brečela jsem nad ní,že už si nikdy nedá pizzu,zmrzku v kornoutu,že bude všechno zkomplikované,navíc jsem čekala dvojčata,netušila jsem co nás čeká.
Ale chtělo to jen trochu času,zvyknout si na tu myšlenku,zvyknout si na nový režim a už je to úplně v pohodě.
Držím vám moc pěsti,ať ten šok překlenete co nejdřív a ať je zase dobře.
P.S.Sama jsem astmatik,tak vím o čem je řeč
.