Mě teda spíš překvapilo, že na to nijak nereagovala dětská lékařka. Já měla tehdy pocit, že když mu nevyhovím ve všem- kojení v noci po dvaceti minutách, nenechat ho brečet ani minutu... že prostě nesplním to, co má matka dělat automaticky. Zpětně, mi došlo, že pro mě by tehdy skutečně bylo řešením přejít alespoň částečně na umělé mléko. Měla bych díky tomu možnost třeba na půl dne vypadnout. Ale já jsem tehdy měla za to, že správná matka kojí nehledě na cokoli. Prostě totálně mimo.