kdysi jsem v práci úplně vyhořela, měla jsem depresi- takovou snad mírnou a i když jsem nechtěla spáchat sebevraždu, měla jsem stavy, kdy mi to nepřišlo jako špatný nápad- když by byl život neúnosný a moje stavy se nezlepšily. Ještě jsem ale neměla děti, takže to je pro mě takový blok. Ale dovedu si představit stavy, které tě k těm myšlenkám vedou. Zvládla jsem to psychoterapeuticky a bez léků a tobě doporučuju dobrého psychiatra. Člověk s náhledem se pozná taky podle toho, že si nechá pomoct, je to zralé chování. Držím palce.