Obě moje děti jsou štíhlé a drobné, takže jim dětská postýlka vydržela poměrně dlouho.
Dcera byla "přesunuta" do velké postele ve dvou a půl letech (a klidně by v ní ještě mohla být dál), neboť se měl narodit bráška a postýlku jsme potřebovali. Synovi jsme koupili velkou postel už ve dvou letech, protože v malé se strašně mlel a bouchal se o strany.
Oba mají dodnes zábranu proti spadnutí (dcera 6,5 syn 4). Dcera má postel vyvýšenou, tak aby nespadla (ani nejde nijak sundat) a synovi jsme jí otočili (zábrana byla jenom u zdi) obráceně.
Oba se dodnes v posteli hrozně melou.