Tyhle nervy s odchodem se u nás týkají nejen ráno do školky, ale i někde být načas a dostat se odpoledne ven dřív, než bude večer. Roční synek se mnou zápasí, neskutečně se mele, jen abych ho nemohla obléknout. A čtyřletýho synka neustále popoháním, at se oblékne, že nestihneme jít ven, že s mladším už jsme připraveni a on se prostě stejně neobleče. I za cenu, že teda zůstaneme doma, je mu to jedno. No do patnácti se snad oblékat nenechá, tak to musím přežít.