Dobrý den, děkuji Vám za odpověď, ano uvažujeme stejným směrem a od schůzky ve školce si slibujeme právě ujasnění důvodů k vyšetření a požádání o písemné doporučení.
Nemám strach ze samotného vyšetření, vyděšená jsem byla hlavně nečekanou událostí s minimálním vysvětlením (jak říkám, oznámení se odehrálo v několika minutách na chodbě před šatnou, když jsme odcházeli domů, dcerka pobíhala kolem, byla zvědavá a i když ji paní ředitelka odháněla, aby se šla zatím oblékat, celkem přirozeně neposlechla .. nebyl prostor se na cokoliv doptat a jakkoliv se nad sdělením zamyslet, jen stále naléhání na souhlas).
S manželem jsme situaci probrali doma a protože jsme došli k tomu, že vlastně ničemu moc nerozumíme, rozhodli se jít do školky ještě jednou a dohodli si schůzku v nepřítomnosti dítěte, doufáme, že se domluvíme, dozvíme víc a společně dojdeme k nějakému rozumnému výsledku.
Zeptat se ve Vaší poradně jsem chtěla hlavně pro třetí, nezaujatý náhled (ano, máte pravu, na své dítě nahlížíme jinak než "cizí" osoby), máme pochybnost zda je skutečně nutné navštívit psychologa, jestli třeba chování naší dcery není přirozené věku (rozdíly mezi dětmi snad nejsou neobvyklé) a zda by jí nestačil jen čas k tomu, aby dozrála (má před sebou ještě jeden rok docházky do školky, není předškolák), ale zřejmě to nejsme schopni posoudit.
Svým způsobem nejsme úplně spokojeni ani s přístupem učitelek, ale dokud dcera neměla větší potíže (neodmítala do školky docházet) a učitelky si nestěžovaly, nechtěli jsme do věcí zasahovat. Teď je asi čas pohovořit si o této stránce věci.
Děkuji Vám za vyslyšení a přeji hezký den ..