Dobrý večer,je mi 22let mám 2letého syna,a partnera s kterým budu 3roky.(je mu 40let)
Můj problé jen ten že už ho nemiluji a nechci sním být,důvod???každodenní ponižování i před malým že jsem zasraná pí.. kur.. atd atd at uklízím od nevidím do nevidím je mu to málo vždy musim být po ruce udělej mi kafe podej mi tohlekde je tamto spím sním jen aby byl doma klid kvůli penězům snim nejsem není to žádný boháč,ale když jsem spolu začali bydlet vše bylo fajn po narození malého se to změnilo,stále slyším já tě živím šatím ta drž hubu(moc mi toho nekupuje mám 3kalhoty) snažila jsme se to sním ne jednou probrat v klidu,ale vždy začneb řvát a pošle mě do určitých míst a nemluvíme spolu na chilku což si užívám o to víc mě ztrapnuje kde může,před přáteli všude,stačí aby jsem se v obchodě zamyslela a už nadává at si naty píč..... myslím jinde,před měsícem na mě poprvé šáhl držel mě pod krkem a hodil semnou o kluka postýlku malý byl u toho....neříkam že jsem svatá ano taky jsem náladová,ale mluvím sním slušně občas se z obědem zdržím o 30minut,nebo neuklím malé hračky nebo něchám svítit ,či mu nevyžehlím co zrovna chce jelikož pracuje doma jsme spolu 24hodin denně,vyhrožuje mi že zda ho opustím kluka mi sebere,ato nechci bojímse že kvůli mé minulosti by ho vyhrál...Není v tom jiný chlap to ne nemám šanci někoho poznat všude mě hlída a hlavně strach z něho mi to nedovolí...