Stelo,
taky jsem Alena. Akorat ze Aida mi me blizke okoli rikalo snad uz od narozeni. Pry to vymyslela moje sestrenice, ktere byl tehdy ani ne rok a pul a neumela moje jmeno vyslovit. A uz mi to zustalo. Ve skolce jsem pak byla Alenka a ve skole Alena. Doma Aida, babicka mi rikavala Aika. Takze ja odmalicka vyrustala s nekolika jmeny a nikdy mi na tom neprislo nic divneho.
V dospelosti jsem dokonce presla k nabozenstvi, kde se mi Aida hodila a nikdo si na nic nemusel zvykat. Akorat deti ze me maji srandu, protoze bydlime v Anglii a tady jsem jeste oficialne Elejna, Alenu nikdo nevyslovi.
Je samozrejme rozdil, pokud jmenem Alena nechces byt oslovovana uz vubec. Muj tatinek se jmenuje Ladislav, vsichni mu rikali Lado, jeho maminka stale Ladiku. Potom ovdovel, za par let se znovu ozenil. Prestehovali jsme se a on pozadal vsechny, at mu rikaji Slavku. Jeho matka a sestra to nikdy neprenesly pres srdce, pro nej tedy bohuzel. Myslim, ze ten duvod tam byl hodne pochopitelny a my dcery jsme ho podporovaly. S nekteryma lidma proste asi nehnes. Ale je to jejich problem, ne Tvuj.