Ale jako obecně - proč asi Skandinávci na rozdíl od jižních národů zvýšeně trpí depresemi?

Slunce a jeho absence na tom má lví podíl. Když vysvitne slunce, mám najednou chut dělat spoustu věcí...ale když je řadu dní inverze, tak se k těm samým věcem pomalu ani nedokážu dokopat.

A ještě postřeh pro zakladatelku: já myslím, že ten milenec, to byla tak trochu srážka s realitou. Ono je to těžký - je hezký mít spolehlivýho chlapa, co doma pomůže a tím pádem i volnej čas...ale ruku na srdce, je fakt, že s tím "nudným patronem" člověk upadne do stereotypu, coby dup. Pokud je partner společenskej /a žena se jaksi sveze s ním/ podněty přicházejí samy. Pěstujou se společný známý, jezdí se třeba na výlety, na chalupu, společné sedánky...ale když je chlap "domácí typ" co sebou nejradši plácne do fotelu, tak je v těch nových podnětech ženská odkázaná jen sama na sebe. A taky je sbírá jen sama za sebe, i když najde hlídání, pořád je to čerstvý vítr do jejího života, ale ne do společného partnerského - není to nic, co by prožívali spolu a oživovali ten vztah.

Je to těžký...po všech stránkách...jak skloubit "jistoty" a to, aby měl člověk pořád kde čerpat energii do života.