to vůbec není blbá úvaha Hroudo...taky jsem zjistila, že když se plácám ve stavech "nic nemá smysl, všechno je hrůza" je základ najít způsob, jak tyhle myšlenky VYTĚSNIT z mysli...tj. jednak odreagování a jednak se snažit nemyslet na to, co v mým životě není podle mých představ /protože když začnu počítat, tak toho najdu dost a dost/...ale když počítat přestanu a jen tak nějak pluju přítomností, většinou se to zlepšilo...je to asi i o tom, nežít v minulosti ani v budoucnosti, neříkat si přehnaně "coby kdyby", ale jen si tak užívat DNEŠNÍ DEN.
A to umí do důsledků jen málo lidí.


tím nemyslím, že se člověk má se vším smiřovat, ale jak zní okřídlené rčení: Bože dej mi pokoru, abych se smířil s tím, co změnit nejde, odvahu, abych změnil to, co změnit jde a moudrost, abych to od sebe dokázat rozeznat.

jsou věci, který momentálně ve svým životě prostě nemůžeme předělat, tak je lepší je tak trochu ignorovat

Asi jako když budu mít dvacet kilo nadváhy a tloustnou i z vody i navzdory cvičením to neshodím. Je lepší si každý den říkat - jsem odporný tlustý prase, nebo si říct, jsem trochu korpulentní baba - a co má bejt?