Jitucho, uvědomuju si, že "něco" podobného mám doma.. Nějak se to za ta léta "naskládalo", některé věci "vyplavaly" na povrch - no možná, to zveličuju, ale mám pocit, že jsme každý někde úplně jinde. Ten skvělý chlapík, který mě okouzlil před deseti lety je najednou bručoun, který nemá potřebu komunikovat, pomazlit, pohladit, po večerech vysedává u počítače, kde buď hraje PC hry, nebo čte o tom, jak je svět prohnilý. Povídat si se mnou nechce, když začnu, tak mě nevnímá nebo poslouchá na půl ucha, náš rozhovor je spíš můj dialog. Už několikrát mezi námi padlo slovo manželská poradna, ale ještě jsme neudělali ten zásadní krok. Vím, že mě má rád (dokonce tu poradnu navrhoval i sám), k dětem se chová skvěle, ale náš partnerský a jak si poslední měsíce uvědomuju, i intimní život dosti skřípe.
Schizoid - to je diagnóza, kterou určí psycholog? Slyším o tom tady prvně... Zase mám důvod přemýšlet.