Přidat odpověď
ano tak přesně tenhle pocit bych měla taky, jakoby si nechával vrátka, zda nepotká tu pravou, kterou si vezme.
Pro někoho je svatba jenom papír, pro někoho závazek na celý život, pro někoho cíl a pro někoho začátek cesty.
Nemám právo mluvit za ostatní (a nikoho nesoudím) S manželem jsme se vzali po 5 leté známosti, 3 letech společného bydlení. Vzali jsme se po vzájemné dohodě, promluvě bez romantických serepetiček, tak jak jsme chtěli (jen se svědky) Ani pro jednoho z nás to nebylo ekonomicky výhodné (oba dva holé....) Není jednoduché být manželka a manžel, není to ani pohodlné, protože práce nekončí, ale já vím, že patříme k sobě, i když se můžou vyskytnou různé problémy. A možná toho závazku a té odpovědnosti se mnozí bojí. (i když u těch, kteří si prošli nějakou bolestnou zkušeností se nedivím)
Předchozí