Mě jsou taky bližší matriarchální modely. Svému muži jsem řekla, že na svatbě netrvám, ale dítě se bude jmenovat po mě (a nebyl to pro mě způsob, jak ho do svatby dotlačit, chtěla jsem, aby bylo o tom jasno). Přišel, požádal mě o ruku
a jsem ráda, že jsme spolu manželé. Kdybychom nebyli, žíly by mi to netrhalo (spíš by byl asi složitější kontakt s úřadama, takhle je to "jasný"
)